|
|
Metody studia preference habitatů a mikrohabitatů sladkovodních ryb v regionu střední Evropy
Žák, Jakub ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Drozd, Bořek (oponent)
Malé vodní toky jsou běžným druhem habitatu střední Evropy a jedná se o poměrně nestabilní prostředí s překotně se měnícími podmínkami. Habitaty můžeme zkoumat na třech úrovních a těmi jsou makrohabitat, mesohabitat a mikrohabitat. Habitatové preference ryb upoutaly pozornost již Antonína Friče, který se na makrohabitatovém měřítku pokusil popsat měnící se gradient rybích společenstev od pramene k ústí toku. Habitatové preference zkou- máme z hlediska prostorového (substrát, hloubka, úkryt), časového (sezona, den/noc), biotic- kého (vnitrodruhové a mezidruhové interakce, predace) a abiotického (rozpuštěné látky ve vodě, rychlost proudu ad.). Pro získávání dat je nezbytně nutné zvolit vhodné místo a správ- nou strategii sledování společenstev (elektrolov, telemetrie, videosnímání). Měří se pokud možno všechny parametry, jež mohou mít na zkoumané společenstvo vliv ve vztahu k habitatovým preferencím. K vyhodnocování získaných dat se využívá mnohorozměrných statistických metod (např. PCA, RDA, CCA, CA). V současnosti dochází k rychlému vývoji této oblasti zejména kvůli sílícímu tlaku na mapování vlivu člověka na prostředí. Cílem této bakalářské práce je prezentovat vlastnosti prostředí, ovlivňující habitatovou preferenci ryb, přinést aktuální přehled v metodice zjišťování habitatové preference ryb v...
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Co vypovídají letecké snímky o stavu biotopů v Národním parku Šumava?
Hamarčák, Mário ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Využívanie metód diaľkového prieskumu zeme v oblasti ochrany prírody a krajiny zaznamenáva v poslednej dobe veľký rozmach. Možnosť implementácie dát získaných na základe DPZ do prostredia GIS z nich vytvára čoraz silnejší nástroj aj pre samotné vytváranie managementu v zvlášť chránených územiach. Práca sa zaoberá stručným prehľadom metód DPZ, projektov, ktoré využívajú tieto aplikácie a možnosťou ich aplikácie do praxe. Jej súčasťou sú príklady jednotlivých výskumných aktivít v oblasti diaľkového prieskumu zameraných hlavne na ochranu a monitoring stavu lesných porastov. Podáva aj návrh metodiky k analýze zmien stavu biotopov v záujmovom území, ktorým je Národný park Šumava. Kľúčové slová: Biotopy, Management chránených území, Biotopy sústavy Natura 2000, GIS, Letecké snímky, DPZ
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Vývoj společenstev plazů po disturbanci v doubravách NP Podyjí
BALOUN, Jaroslav
Tato diplomová práce sleduje vliv sukcese na pasekách na společenstva plazů v Národním parku Podyjí. Navazuje na výsledky mé bakalářské práce, ve které byla vyhodnocena biotopová preference jednotlivých druhů plazů NP Podyjí a jejich vazba na experimentální plochy v podobě pasek vytvořených v 1. zóně NP Podyjí pro podporu světlomilných druhů. Monitoring plazů probíhal na těchto pasekách a na kontrolních stanovištích v rámci 6 lokalit NP Podyjí od roku 2011 do roku 2017. Byl realizován jednak s využitím umělých úkrytů v podobě rybničních fólií, jednak metodou pozorování na transektu. Bylo tak možné sledovat reakci plazů na vznik pasek a následně zhodnotit vliv postupu sukcese na těchto pasekách. Vysoká meziroční variabilita sice komplikuje interpretaci získaných výsledků, nicméně teplomilná ještěrka zelená s postupující sukcesí ubývala, zatímco slepýš křehký naopak přibýval.
|
|
|
Metody studia preference habitatů a mikrohabitatů sladkovodních ryb v regionu střední Evropy
Žák, Jakub ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Drozd, Bořek (oponent)
Malé vodní toky jsou běžným druhem habitatu střední Evropy a jedná se o poměrně nestabilní prostředí s překotně se měnícími podmínkami. Habitaty můžeme zkoumat na třech úrovních a těmi jsou makrohabitat, mesohabitat a mikrohabitat. Habitatové preference ryb upoutaly pozornost již Antonína Friče, který se na makrohabitatovém měřítku pokusil popsat měnící se gradient rybích společenstev od pramene k ústí toku. Habitatové preference zkou- máme z hlediska prostorového (substrát, hloubka, úkryt), časového (sezona, den/noc), biotic- kého (vnitrodruhové a mezidruhové interakce, predace) a abiotického (rozpuštěné látky ve vodě, rychlost proudu ad.). Pro získávání dat je nezbytně nutné zvolit vhodné místo a správ- nou strategii sledování společenstev (elektrolov, telemetrie, videosnímání). Měří se pokud možno všechny parametry, jež mohou mít na zkoumané společenstvo vliv ve vztahu k habitatovým preferencím. K vyhodnocování získaných dat se využívá mnohorozměrných statistických metod (např. PCA, RDA, CCA, CA). V současnosti dochází k rychlému vývoji této oblasti zejména kvůli sílícímu tlaku na mapování vlivu člověka na prostředí. Cílem této bakalářské práce je prezentovat vlastnosti prostředí, ovlivňující habitatovou preferenci ryb, přinést aktuální přehled v metodice zjišťování habitatové preference ryb v...
|
|
|
Co vypovídají letecké snímky o stavu biotopů v Národním parku Šumava?
Hamarčák, Mário ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Využívanie metód diaľkového prieskumu zeme v oblasti ochrany prírody a krajiny zaznamenáva v poslednej dobe veľký rozmach. Možnosť implementácie dát získaných na základe DPZ do prostredia GIS z nich vytvára čoraz silnejší nástroj aj pre samotné vytváranie managementu v zvlášť chránených územiach. Práca sa zaoberá stručným prehľadom metód DPZ, projektov, ktoré využívajú tieto aplikácie a možnosťou ich aplikácie do praxe. Jej súčasťou sú príklady jednotlivých výskumných aktivít v oblasti diaľkového prieskumu zameraných hlavne na ochranu a monitoring stavu lesných porastov. Podáva aj návrh metodiky k analýze zmien stavu biotopov v záujmovom území, ktorým je Národný park Šumava. Kľúčové slová: Biotopy, Management chránených území, Biotopy sústavy Natura 2000, GIS, Letecké snímky, DPZ
|
|
|
Reakce společenstev plazů a obojživelníků na disturbance v doubravách NP Podyjí
BALOUN, Jaroslav
Práce se věnuje monitoringu plazů a obojživelníků na rozdílných stanovištích v rámci šesti lokalit NP Podyjí. Monitoring probíhal metodou bodového transektu s využitím úkrytů v podobě rybničních folií v letech 2012 až 2015. Přínosem práce je především vyhodnocení preference stanovišť jednotlivými druhy plazů. Nejpreferovanější jsou částečně zapojená světlá stanoviště v podobě okraje lesa a světlých řídkých doubrav, nejméně preferovaný je zapojený stinný les. Na základě výsledků práce lze konstatovat příznivý vliv disturbancí na společenstva plazů a obojživelníků v doubravách NP Podyjí. Nezapojené řídké doubravy jsou ohroženy postupným zapojováním, se kterým se výrazně snižuje životní prostor řady ohrožených organismů včetně plazů a obojživelníků. Výsledky práce podporují nutnost udržení stanovišť bezlesí a řídkých světlých doubrav za použití cíleného managementu.
|
|
|
Vliv managementu na biodiverzitu lesních ekosystémů - epigeičtí brouci na vybraných biotopech Písecka
STLUKA, Petr
Společenstva epigeických brouků byla studována na třech lesních biotopech s různým managementem, v oblasti jižních Čech, okrese Písek, nedaleko obce Zátaví. Vybrané plochy se nacházely na území Zátavského lesa. Jednalo se o tyto biotopy: paseka, smrková školka (stáří 6 let) a smrkový les (stáří 50-70 let). Pro odchyt biologického materiálu byla použita metoda zemních pastí. Celkem bylo odchyceno a determinováno 1813 exemplářů a 63 druhů epigeických brouků. Nejvyšší počet druhů i jedinců byl nalezen na biotopu smrkové školky (43 druhů, 786 exemplářů), následoval smrkový les (26 druhů, 550 exemplářů) a paseka (35 druhů, 477 exemplářů). Většina druhů epigeických brouků z celkového počtu 63 druhů byla zařazena jako eurytopní. Dále bylo determinováno 15 adaptabilnějších druhů a byl také nalezen jeden druh z reliktů I. řádu. Bylo zjištěno, že smrkový les, který se zdá jako z hlediska sukcese vyspělejší než školka či paseka, neměl nejvyšší počet druhů a jedinců brouků. Naopak největší počet druhů a jedinců byl zjištěn ve smrkové školce. Index antropogenního ovlivnění prokázal poměrně silné antropogenní ovlivnění všech zkoumaných biotopů z hlediska epigeických brouků. Nejméně byla ovlivněna společenstva brouků smrkového lesa, následovaly smrková školka a paseka. Z tohoto hlediska se potvrdilo, že intenzita managementu se nejvíce projevila na společenstvech brouků paseky. Vzrostlý smrkový les měl nejmenší antropogenní ovlivnění společenstev brouků.
|
|
|
Funkční konektivita a kvalita biocenter nadregionálního významu v přeshraničním prostoru NP Šumava a Bavorský les
EFFENBERKOVÁ, Lenka
Šumava, pohoří nacházející se ve střední Evropě, na hranici mezi Českou republikou, Německem (Bavorskem) a Rakouskem, je území nesporných kvalit. Území Modravských slatí a Trojmezné, které se v tomto pohoří nacházejí, jsou považovány za nejcennější biocentra celé české části Šumavy. Diplomová práce potvrdila významnost těchto území a prokázala jejich návaznost na zahraniční oblasti. Na podkladu biotopového mapování bylo navrženo vhodné přeshraniční (evropské) biocentrum, které podpořilo jedinečnost nejen území centrální Šumavy, ale i celého rozlehlého šumavského ekosystému. Práce hodnotí také významnost tohoto území pro vybrané druhy živočichů.
|
host ::
RSS.